Co říká Surah A'raf? Súra popisující osud těch, kteří popírají Alláha (swt).

Súra A'raf je jednou z nejdelších súr Koránu. Kapitola, která byla odhalena v mekkánské době, pojednává o osudu sluhy v důsledku arogance. V našich zprávách pro vás jsme se zabývali Očistcem, což je jméno dané výšině mezi nebem a peklem. Zde jsou všechny podrobnosti o Surah Araf...

7 Koránu, svaté knihy muslimů. Súra A'raf je velmi dlouhá súra s celkem 206 verši. A'raf znamená hora mezi nebem a peklem. Zatímco na začátku súry je vysvětleno, že komunity, do kterých byli posláni proroci, budou vyslýcháni, súry Poté Alláh (swt) poslal na zem mnoho proroků, ale jak některé deviantní komunity tyto posly popřely. přenáší. Říká se, že na konci tohoto procesu sestoupil Alláhův hněv (swt) na nevěřící komunity. Každý, kdo slyšel prorocká zjevení od stvoření světa, bude odpovědný za to, co řekli proroci a za knihy, které Alláh (swt) seslal. Pokud si nevyberou islám, který je pravým náboženstvím, lidé budou ve velké ztrátě. ZprávyMůžete zjistit, jak číst súru A'raf a její turecký překlad.

Svatý Korán

Turecká recitace súry A'raf

Bismillahirrahmanirrahim

1.Elif lam mim smutný

2.Kitabün ünzile ileyke fe la yekün fi sadrike haracüm minhu li tünzira bihi ve zikra lil mu'mininin

3. İttebiu ma ünzile ileyküm mir rabbikum ve la tettebiu min dunihi awliya kallem ma tezekkerun

4.Ve kem min karyetin ehleknaha fe caeha be'suna beyaten ev hum kailun

5. Fe ma kane da'vahum iz caehum be'suna illa en kalu inna künna tyran

6. Fe le nes'elennellezine ursile ilehim ve le nes'elennel murselın

7. Fe le nekussanne alayhim bi ilmiv ve mak künna ğaibn

8. Veznü yevmeizinil hakk fe men sekulet mevazınıhu fe ülaike humül muflihun

9.Ve men haffet mevazüzühu fe ülaikellezine hasiru enfusehum bima kanu bi ayatina yazlimun

10.Ve le kad mekkennakum fil erdı ve cealna leküm fiha meayiş kallem ma děkuji

11.Ve le kad halaknakum sümme savvernakum sümme kulna lil melaiketiscudu li ademe fe secedu illa démon lem yekum mines sacidin

12.Kale ma meneake ella tescüde iz emartük kale ene hayrum minhhalakteni min nariv ve halaktehu min tiyn

13. Kale fehbit minha fe ma yekunu taint en tetekebbera fiha fahruc inneke mines hluchý

14. Pevnost enzırnı to yevmi yub'asun

15. Kale inneke minel munzarin

16. Kale fe bima Ağveytenı le ak'udenne lehum Sıratakel müstekıym

17. Sümme le atiyennehum mim bey eydihim ve min halfihim ve an eymanihim ve an schemailihim ve la tecidü ekserahüm şakirin

18.Kalehruc minha mez'umem medhura le men tebiake minhüm le emleenne hell minkum ecmeıyn

19. Nebo ademusk ente ve zevcükel nebe feküla min haysu şi'tüma ve la takraba secerate fe tekuna minez opressor's

20. Fe delusional lehumeş satan li yübdiye lehuma mavuriye anhuma min sev'atihima ve kale ma nehakuma rabbüküma an hazihiş secerati illa en tekuna angeleyni ev tekuna minel halidin

21.Ve kasemehuma inni leküma le minen nasıhıyn

22.Fe dellahuma bi ğurur fe lemma zakaş secerate bedet lehuma sev'atühuma ve tafika yahsifani alaihima miv verakil cenneh ve nadahuma rabbühuma elem enheküma an tilküemş secerati ve ekul leküma inneş satane leküma můj aduvum mubin

23.Kala rabbena zalemna enfusena ve il lem tagfir lena ve terhamna lenekunenne minel hasirin

24.Kalehbitu ba'duküm li bad'din adüvv ve leküm elephant erdı müstekarruv ve metaun ila hıyn

25. Kale fiha tahyevne ve fiha temutune ve menha tuhracun

26.Ya ben ademe kad enzelna aleyküm libasey yüvarı sev'atikum ve rüşev ve libasüt taqwa zalike hayr zalike min ayatillahi leallehum yezzekkerun

27. Ya me ademe la yeftinenkümüş satanský kema ahrace rodičovský ráj yenziu anhuma libasehuma li yuriyehuma sev'atihima innehu yeraküm huve ve kabuluhu min haysu la teravnehum inna cealneş seyatiyne evyae lillezine la yu'minun

28.Ve iza fealu prostitutka kalu vecedna aleyha abaena ballahu emerana biha kul innallahe la ye'muru bil fahşa' e tekulune allallahi ma la ta'lemun

29. Kul emera, tělo Pána bil kisti ve ekiymu v kulli masjid bedeeküm teudun

30. Ferikan heda ve ferikan hakka alaihimud dalaleh innehumut tehazus seyatiyne awliyae min dunillahi ve yahsebune ennehum muhtedun

31. Ya me ademe huzu zineteküm v kulli masjid a jeho popel vesrabu ve la tüsrifu innehu la yühibbül okázalý

32.Kul men harrame zinetellahilleti ahrace li ibadih vet tayyibati horník rizk kul hiye lillezine amenu fil life halisatey yevmel kıyameh also nufassilül ayati li kavmiy ya'lemun

33.Kul innema harrame rabbiyel fevahishe ma zahera minha ve ma betane wal isme wal bagye biğayril right ve en tüşriku billahi ma lem yünezzil bihi sultanev ve en tekulu allallahi ma la ta'lemun

34. Ve li kulli ummet's ecel fe iza cae eclühüm la yeste'hirunesaatev ve la yestakdimun

35. Ya me ademe imma ye'tiyennekum rusülüm minkum yekussune aleyküm ayat fe menitteka ve asleha fe la havfün alayhim ve la hum yahzenun

36. Vellezine kefzebu bi ayatina vestekberu anha ülaike ashabün nar hum fiha halidun

37.Fe men azlemü mimmeniftera allellahi kefiben ev kezebe bi ayatih ülaike yenalühum nesıybühum minel kitab even iza caethüm rusülüna yeteveffevnehum kalu eyne ma küntum ted'une min dunillah kalu dallu anna ve şehidu ala enfusihim ennehum kanu kafirin

38.Kaledhulu fi umemin kad halet min kablikum minel cinni vel insi fin granátové jablko kullema dehalet ummetul leanet uhteha even ized daraku fiha cemian kalet uhrahüm li ulahüm rabbena haülai edalluna fe atihim azaben di'fem minen nar kale li kullin di'fuv ve lakil la ta'lemun

39.Ve kalet ulahüm li uhrahüm fe ma kane leküm aleyna min fadlin fe zukul azabe bima küntum teksibun

40. İnnellezine ezzebu bi ayatina vestekberu anha la tüfettehu lehum ebvabüs semai ve la yedhulunel do nebe, i yelicel cemelü fi semmil hiyad a kefalike neczil zločinec.

41. Lehüm min hell mihadüv ve min fevkıhüm ğavaş a podobně necziz utlačovatel

42. Vellezine amenu ve amilus salihati la nuklifu nafsen illa vüs'aha ülaike ashab cenneh hum fiha halidun

43.Ve neza'na ma fi sudurihim min ğıllin tecri min tahtihimül enhar ve kalül hamdu lillahillezi hedana li haza ve mak kunna li nehtediye lev la en hedanellah le kad caet rusulu rabína bil hakk ve nudu en tilkumul paradise uristumuha bima küntum ta'melun

44. Ve nada ashabül paradise asshaben nari en kad vecedna ma veadena rabbuna hakkan fe hel vecedtum ma veade rabbukum hakka kalu neam fe ezzene muezzinum beynehum el la'netullahi alez tyran

45.Ellezine yesuddune an sabilillahi ve yebğuneha ıveca ve hum bil ahirati kafirun

46.Ve beynehuma hidžáb ve allel a'rafi ricaluy ya'rifune kullem bisimahum ve nadev ashabel heaven en salaam aleykum lem yedhuluha ve hum yatmeun

47.Ve iza surifet ebsaruhum tilkae ashabin nari kalu rabbena la tec'alna znamená, že naši lidé jsou krutí

48.Ve nada ashabül a'rafi ricaley ya'rifunehum bisımahüm kalu ma agna ankum cem'ukum ve mak kuntum testekbirun

49.E haulaillezine aksemtü la yenalühumullahü bi rahmeh üdhülül Cennete la havfün aleykum ve la entum tahzenun

50.Ve nada ashabun nari ashabun heaven en efidu aleyna minel mai ev mimma razekakumullah kalu innallahe harramehuma alel unbeliever

51.Ellezınettehazu dînehum lehvev ve leibev ve ğararthümül lifed earth fel yevme nensahüm kema nesu likae yevmihim haza ve ma kanu bi ayatina yechadun

52.Ve le kad ci'nahüm bi kitab fassalnahu a ilmin hudev ve merciel li kavmiy yu'minun

53.Hel yenzurune illa te'vileh yevme ye'tı te'vılühu yekulüllezine nesuhu min kablü kad caet rusülü rabbina bil hakk fe hel lena min şüfeae fe yeşfeu lena ev nüraddü fe na'mele ğayrallezi künna na'mel kad hasiru enfusehum ve dalle anhum ma kanu Yefterun

54. İnne rabbekümullahüllezi halekas semavati vel erda fi sitteti eyyamin sümmesteva allel arşi yuğşil lelen nehara yachtlübühu hasısev veş şemse vel camera ven nücume müsehharatim bi emirh ela lehül folku wal emr tebarakallahü rabbül oblast

55. Ud'u rabbekum tedarruav ve hufyeh innehu la yühibbül mu'tedin

56.Ve la tufsidu fil erdi ba'de reyitiha ved'uhu havfev ve tamea inne rahmatallah karbüm minel muhsinin

57. A huvellezi yürsilür riyaha büşram beyne yedey ahmet even iza ekallet sehaben sikalen suknahü li beledi meyyitin fe enzelna bihil mae fe ahracna bihi min kullis semerat kekalike nuhricül mevta leallekum teekkerun

58. Vel beledüt tayyibu yahrucu nebatuhu bi iz rabbih vellezi habuse la yahrucu illa nekida kekalike nüsarrifül ayati li kavmiy yeşkurun

59.Le kad erselna nuhan ila kavmihi fe kale ya kavmı'büdullahe ma leküm min divine ğayruh inni ehafü aleyküm azabe yevmin azym

60. Kalel meleü min kmen inna li nerake fi dalalim mubin

61. Kale ya people leyse bi dalaletüv ve lakinni rasulum mir rabbil alamin

62. Übelligukum risalati rabi a ensahu leküm ve a'lemü minellahi ma la ta'lemun

63.E ve acibtum en caeküm zikrüm mir rabbikum ve li tetteku ve leallekü turhamun

64.Fe ezzebuhu fe enceynahü vellezine meahu fil fulki ve ağraknellezine kefzebu bi ayatina innehum kanu kavmen amin

65.Ve ila adin ehahum huda kale ya kavmı'büdullahe malekum min divinen ğayruh e fe la tettekun

66. Kalel meleüllezine keferu min kmen inna le nerake fi sefahetiv ve inna le nesunnuke minel kazibin

67. Kale ya people leyse bi sefahetüv ve lakinni rasulum mir rabbil alemin

68. Übelligukum risalati lord a ene leküm nasihun emin

69.E ve acibüm en caeküm zikrum mir rabbikum ala racülim minküm li yunzirakum vezkuru iz cealekum hulefae mim ba'di people of nuhiv ve zadekum elephant bestah fezkuru alaellahi leallekum tuflihu

70.Kalu eci'tena li na'büdellahe vahdehu ve nezera ma kane ya'büdü abauna fe'tina bima teiduna in kunte mines sadikıyn

71. Kale kad vekaa aleyküm mir rabbiküm ricsüv ve ğadab e tucadilunen fi esmain semmeytümuha entum ve abaüküm ma nezzelellahü biha min sultan fenteziru inni meakum minel muntezırin

72.Fe enceynahü vellezine meahü bi rametim minna ve kata'na dabirallezine kefzebu bi ayatina ve ma kanu mu'mininin

73.Ve ila semude ehahum saliha kale ya kavmi'büdullahe malekum min divinen ğayruh kad caetküm beyyinetum mir rabbikum hazihi nakatullahi lekum ateen fe zeruha te'kul fi erdullahi ve la temessuha vi suin fe ye'huzekum moje mučivá ruka

74. Vezkuru iz cealeküm hulefae mim ba'di adiv ve bevveeküm elephant erdı tettehızune min sühuliha kutav ve tenhitunel cibale buyuta fezkuru alaellahi ve la ta'sev elephant erdi mufsid

75.Kalel meleül lezinestekberu min kavmihı lillezines tud'ıfu li men amene minhum eta'lemune enne saliham murselüm mir rabbih kalu inna bima ursile bihi mu'minun

76. Kalellezinestekberu inna billezı amentum bihi kafirun

77. Fe akarun nakate ve atev an emir rabbihim ve kalu ya salihu'tina bima teiduna in kunte minel murselın

78. Fe ehazethümür racfetü fe asbehu fi darihim casimin

79.Fe tawla anhüm va kale ya tribe le kad eblağtükum pán proroctví ve nesahtü leküm ve lakil la tühibbunen nasıhıyn

80. A lutan iz kale li kavmihi ete'tunel fahişete ma sebekakum biha min ehadim minel alemin

81. İnneküm le te'tuner ricale sehvetem min dunin nisa' bel entum můj lid marnotratný

82.Ve ma kane responsive kavmihı illa en kalu ahricuhum min karyetikum innehum ünasüy yetetahherun

83.Fe enceynahü ve ehlehu illemraetehu kanet minel ğabirın

84.Ve emtarna alaihim metara fenzur keyfe kane osud zločince

85.Ve ila medyene ehahum şüayba kale ya kavmı'büdullahe malekum min divine ğayruh kad caetküm beyyinetum mir rabbiküm fe evfül keyle vel uzune ve la tebhasun nase wareehum ve la tüfsidu fil erdı ba'de remedialha zaliküm hayrul leküm in kuntum věřící

86. Ve la tak'udu bi kulli sirat tuidune ve tesuddune an sabilillahi men amene bihi ve tebğuneha ıveca vezkuru iz küntum kallen fe kesseraküm venzuru keyfe kane akıbetül mufsidin

87. Ve in kane taifetüm minkum amenu billezı ürsiltü bihi ve taifetül yü'minu fasbiru even yahkümallahü beynena ve huve hayrul Hakimin

88.Kalel meleüllezinestekberu min kavmihı le nuhricenneke ya şüaybü vellezine amenu meake min karyetina ev leteudunne fi milletina kale e ve lev künna karihin

89. Kadifterayna allallahi kesiben in udna fi milletikum ba'de iz neccanellahu minha ve ma yekunu lena en neude fiha illa ey yesahallahu rabbuna vesia rabbuna kulle sheikin ilme allallahi tawakkelna rabbeneftah beynena ve beyne tribe bil right ve ente hayrul fatihayn

90.Ve kalel meleüllezine keferu min tribe le initteba'tum şüayben inneküm izel le hasirun

91. Fe ehazethümür racfetü fe asbehu fi darihim casimin

92.Ellezine kefzebu süayben ke el lem yagnev fihellezine kefzebu süayben kanu humul hasirin

93. Fe tawla anhüm ve akle ya people le kad eblağtükum risalati rabbi ve nesahtü leküm fe keyfe asa ala people of unbelievers

94.Ve ma erselna fi karyetim min nebiyyin illa ehazna ehleha bil be'sai ved darrai leallehum yeddaraun

95. Sümme beddelna Mekanes seyyietil hasenete even afev ve kalu kad messe abaenad darraü ves serraü fe ehaznahüm bagtetev ve hum la yeş'urun

96.Ve lev enne ehlel kura amenu vettekav le fetahna alayhim berakatim doly semai vel erdı ve lakin kezebu fe ehaznahum bima kanu yexibun

97.E fe emine ehlül kura ey ye'tiyehüm be'süna beyatev ve Hüm naimun

98.E ve emine ehlül kura ey ye'tiyehum be'suna duhav ve hum yel'abun

99.E fe eminu mekrallah fe la ye'menü mekrallahi illel kavmül hasirun

100.E ve lem yehdi lillezine yersunel erda mim ba'di ehliha el lev neşaü esabnahüm bi zünubihim ve natbeu ala kulubihim fe hum la yesmeun

101.Tilkel kura nekussu aleyke min embaiha ve le kad caethüm rusülühum bil beyyinat fe ma kanu li yü'minu bima kefzebu min kabl izalike yachtbeullahü ala kulubil kafirin

102.Ve ma vecedna li ekserhim min ahd ve ev vecedna ekserahüm le fasikıyn

103. Sümme beasna mim ba'dihim musa bi ayatina ila fir'avne ve meleihi fe zalemu biha fenzur keyfe kane qibetül mufsid

104. A hrad musa ya fir'avnü inni rasulum mir rabbil alemin

105. Hakiykun ala el la ekule allallahi illel hakk kad ci'tumum bi beyyinetim mir rabbikum fe ersil meıye meı israıl

106.Kale in kunte ci'te bi verse fe'ti biha in kunte mines sadikayn

107.Fe elka asahü fe iza hiye sub'banum mubin

108.Ve nezea yedehu fe iza hiye beydaü lin ministr

109. Kalel meleü min kmen fir'avne inne haza le sahirun nákup

110. Walked o yuhricekum min erdikum fe maza te'murun

111. Připomeňme Kalu ercih ve ehahu a ersil sloní medián

112. Nákup Ye'tuke bi kulli saharin

113.Ve caes seharatü fir'avne kalu inne lena le ecran in künna nahnül ğalib

114. Kale neam ve innekum le minel mukarrab

115. Kalu ya musa imma en tülkiye ve imma en nekune nahnül Mülkıy

116.Kale elku fe lemma elkav seharu a'yünen nasi vesterhebuhum ve cau bi sihrin azym

117. A evhayna ila musa en elki asak fe iza hiye telkafu ma ye'fikin

118. Fe vekaal hakku ve betale ma kanu ya'melun

119.Fe gülibu hunalike venkalebu hluchý

120. A ülkıyes seharatu sacidin

121.Kalu amenna bi rabbil alamin

122. Rabi Mojžíš a Áron

123.Kale fir'avnü amentüm bihi kable en azene leküm inne haza le mekrum mekertümuhü slon medinet li tuhricu minha ehleha fe sevfe ta'lemun

124.Le ükattıanne eydiyeküm ve ercüleküm min hilafine sümme le üsallibenneküm ecmeıyn

125. Kalu inna ila rabína munkalibun

126. Ve ma tenkmü minna illa en amenna bi ayati rabina lemma caetna rabbena efriga aleyna sabrav ve taeffena muslimin

127.Ve kalel meleü min kmen fir'avne e etezru musa ve kavmehu li yufsidu elephant erdi ve yezerake ve alihetek kale senukattilü ebnaehum ve nestahyi nisaehum ve inna fevkahüm kahirun

128.Kale musa li kavmihisteıynu billahi vasbiru innel erda lillah yurisüha mey yeşau min ibadih wal qibetu lil mutekiyn

129.Kalu uzina min kabli en te'tiyena ve mim ba'di ma ci'tena kale asa rabbüküm ey yühlike adüvveküm ve yestahlifeküm fil erdı fe yenzura keyfe ta'melun

130.Ve le kad ehazna ale fir'avne bis sine ve naksım mines semerati leallehum yezzekkerun

131.Fe iza caethümül hasenetü kalu lena hazih ve in tüsıbhum seyyietüy yettayyeru bi musa ve meme meah e la innema tairuhum indellahi ve lakinne ekserahüm la ya'lemun

132.Ve kalu mehma te'tina bihi min aytil li tesharana biha fe ma nahnu lek bi mu'mininin

133.Fe erselna alaihimut tufane vel cerade vel kummele ved dafadia ved neříkej ayatim mufessalatin festekberu ve kanu můj lid můj zločinec

134.Ve lemma vekaa alaihim riczü kalu ya mused'u lena rabbeke bima ahide indexe in kefte annar ricze le nü'minenne stain ve le nürsilenne meake ben israel

135. Felemma kesefna anhumur ricze to ecelin hum baliguhu iza hum yenkusun

136.Fentekamna minhüm fe Ağraknahüm slon Yemmi bi ennehum kefzebu bi ayatina ve kanu anha ğafilin

137.Ve evrasnel kavmellezine kanu yüstad'afune meşarikal erdı ve meğaribehelletı barakna fiha ve temmet kalimatu rabbikel husna ala bani israel bima saberu ve demmerna ma kane yesneu fir'avnü ve kavmühu ve ma kanu y'rishun

138.Ve cavezna bi me israilel bahra fe etev ala kavmiy ya'küfune ala asnamil lehum kalu ya musec'al lena ilahen kema lehum aliheh kale innekum kavmun techelun

139. İnne haülai mübberum ma hum fihi ve pověra ma kanu ya'melun

140. Kale Eğayrallahi ebıyküm ilahev ve huve feddalekum alem

141.Ve iz enceynakum min ali fir'avne yesumunekum suel azab yukattilune ebnaeküm ve yestahyune nisaeküm ve fi zalikum belaüm mir rabbikum aziym

142. And vaadna musa selasine leyletev ve edenmnaha bi asrin fe temme mikatu rabbihi erbeiyne leyleh ve kale musa li ehıyhi harunahlüfni fi tribe ve aslıh ve la tettebı' sabilel mufsid

143.Ve lemma cae musa li mikatina ve kelemehu rabbühu kale rabbi erini enzir ileyk kale len teran ve lakininzur ilel cebeli fe inistekarra Mekanehu fe sevfe teran felemma tecella rabbühu lil cebeli cealehu dekev ve harra musa saıka felemma efaka kale subhaneke tübtü ileyke ve eneleşül věřící

144.Kale ya musa innistafeytüke alen nasi bi risalati ve bi kalam fe huz ma ateytüke ve küm mineş şakirin

145.Ve ketebna lehufil elvahı min kulli sey'im mev'izatev ve tefsylel li kulli sey' fe huzha bi Güçlüv ve'mur kavmeke ye'huzha bi ahseniha seürıküm daral fasikıyn

146.Seasrifü an ayatyellezine yetekebberune fil erdı biğayril hakk ve iy yerav kulle ayti la yü'minu biha ve iy yerav sebıler rushdi la yettehizuhü sebıla ve good placeav sabilel ğayyi yettehizuhu sebıla zalike bi ennehüm zebu bi ayatina ve kanu anha ğafilin

147.Vellezine kefzebu bi ayatina ve likail ahirati habitat a'malühüm hel yuczevne illa ma kanu ya'melun

148.Vettehaze people musa mim ba'dihı min huliyyihim iclen cesedel lehu huvar e lem yerav ennehu la loadellimühüm ve la yehdıhim sebila ittehazuhu ve kanu tyran

149. Ve lemma sukita fi eydihim ve raev ennehül kad dallu kalu leil lem yerhamna rabbuna ve Yağır lena lenekunenne minel hasirin

150.Ve lemma racea musa ila kavmihı ğadbane esifen kale bi'sema halaftumunu mim ba'dı e emergencytum emra rabbikum ve elkal elvaha ve ehaze bir ra ehiyhi yecurrühu ilayh kalebne umme innel kavmestad'afuni ve kadu yaktuluneni fe la tusmit biyel a'dae ve la 

151.Kale rabbaghfir li ve li ehiy ve edhılna fi rahimike ve ente erhamür lůno

152. İnnellezinet tehazül icle seyenalühum ğadabüm mir rabbihim ve zilletün fil lifed earth a podobné neczil mufterin

153. Vellezine amilus seyyiati sümme tabu mim ba'diha ve amenu inne rabbeke mim ba'diha le ğafurur rahıym

154. Ve lemma sekete am musel ğadabü ehazel elvah ve fi nüshatiha hudev ve rahmatül lillezine hum li rabbihim yerhebun

155. Vahtara musa kavmehu seb'ıyne racülel li mikatina felemma ehazethümür racfetü kale rabbi lev şi'te ehlektehum min kablü ve iyyay e tühlikuna bima feales süfehaü minna in hiye illa fitnetük tudıllü biha men teşaü ve tehdı men teşa' ente veliyyüna fağfir lena verhamna ve nete hayrul tvůj žebrák

156. Vektüb lena fi hazihid world hazenetev ve fil ahirati inna hudna ileyk hrad muka usuybu bihi men esha' ve mercy vesiat kulle sey' fe seektübüha lillezin yettekune ve yü'tunez inteligence vellezine hum bi ayatina yu'minun

157.Ellezine yettebiuner rasulen nebiyyel ummiyyellezi yecidune mektuben indehum fit torah vel incili ye'murum bil ma'rufi ve yenhahum anil munkeri ve yühıllü lehümt tayyibati ve yuharrimü 'alaihimül habaise ve yedau anhüm israhüm vel lâlelletı kanet amenu bihi ve azzeruhü ve nesaruhu vetteveun nurallezi ünzile meahu ülaike humül muflihun

158.Kul ya eyyühen nasu innı rasulullahi ileyküm cemaanillezi lehu mulküs semavati vel ard la ilahe illa Hüve yuhyi ve yumitü fe aminu billahi ve rasulihin nebiyyil ummiyyellezi yü'minü billahi ve kalimati vettebiuhu leallekum ohrožený

159.Ve min kmen musa ummatüy yehdune bil right ve bihi ya'dilun

160. A kat'nahumusnetey ashrate esbatan umema ve evhayna to musa izisteskahü kavmühu enıdrib bi asakel hacer fembeceset minhüsneta ashrata mirror ka alime kullü ünasim meşrabehum ve zallelna alaihimul ğamame ve enzelna alayhimül menne ves selva kulu min tayyibati ma razaknakum ve ma zalemuna ve lakin kanu enfusehum léto

161.Ve iz kıyle lehümüskunu hazihil kayete ve külu minha haysü şi'tum ve kulu hittatüv vedhulül babe sücceden nağfirlekum hatıy'atikum senezidül muhsinin

162.Fe beddelellezine zalemu minhüm kavlen ğayrallezi kıyle lehum fe erselna alayhim riczem mines semai bima kanu yazlimun

163. Ves'elhüm anil karyetilletı kanet hadıratel bahr iz ya'dune fis sebti iz te'tihim hıytanühüm yefsukun sevtihim şürraav ve yevme la yesbitune la te'tıuhuhim bizama nepodobný

164.Ve iz kalet ummatum all minhum lime teizune kavmenillahu muhliküh ev muazzibuhum azaben sedida kalu ma'ziraten illa rabbikum ve leallehum yettekun

165.Felemma nesu ma zükkiru bihi enceynellezine yenhevne anis sui ve ehaznellezine zalemu bi azabim beisim bima kanu yefsukun

166. Felemma atev amma nühu anhu kulna lehüm kunu karadetem hasiın

167.Ve iz teezzene rabbüke le yeb'asenne alaihim ila yevmil soudný den meyyesumuhum suel torment inne rabbeke le serıul ıkab ve innehu le ğafurur rahıym

168.Ve kat'nahum elephant erdi umema minhümüs salihune ve minhum dune zalike ve belevnahum bil hasenati ves seyyiati leallehum yarciun

169.Fe nástupce mim ba'dihim hayfüv verisul nápis ye'huzune mezi hazel edna ve yekulune se yuğferulena ve iy ye'tihim aradum mislühu ye'huzuh e lem yu'haz alaihim misakul kniha el la yekul alallahi illel hakka ve derasu ma fih ved darul ahiratu hayrul lillezine yettekun e fela ta'kulun

170.Vellezine yümessikune bil kniha a ekamus salah inna la nüdıy'u ecral muslihıyn

171.Ve iz netaknel cebel fevkahüm keennehu zulletüv ve zannu ennehu vakium bihım huzu ma ateynakum bi cucuv vezkuru ma fihi leallekum tettekun

172.Ve iz ehaze rabbüke mim me ademe min zuhurihim zurriyyetehum ve Eşhedehum ala enfusihim elestü bi rabbikum kalu bela şehidna en tekulu yevmel doomsday inna künna an haza ğafilin

173.Ev tekulu innema Eşrake abauna min kablü ve künna zürriyyetem mim ba'dihim e fetühliküna bima fealel mubtilun

174. A podobně nufessilul ayat ve leallehum yarciun

175. Vetlü alaihim nebeellezi ateynahu ayatina feneseleha minha fe etbeahhus satan fe kane minel ghavin

176.Ve lev şi'na le rafa'nahu biha ve lakinnehu ahlede ileler vettebea hevah fe meselühu ke meselil kelb in tahmil alay yelhes ev tetrukhü yelhes zalike meselül kavmillezine kefzebu bi ayatina faxusil kassa leallehum yetefekkerun

177.Sae Konunil kavmullezine kefzebu bi ayatina ve enfusehum kanu yazlimun

178. Mey yehdillahu fe huvel mühtedi ve mey yudlil fe ülaike humül hasirun

179.Ve le kad zera'na li do pekla kesıram minel cinni vel insi lehum kulubül la yefkahune biha ve lehum a'yünül la yübsırune biha ve lehum azanül la yesmeune biha ülaike kel en'ami bel hum edall ülaike humül gafilun

180. Ve lillahil esmaül husna fed'uhu biha ve zerullezine yülhidune fi esmail seyüczevne ma kanu ya'melun

181.Ve mimmen halakna ummatüy yehdune bil hakku ve bihi ya'dilun

182.Vellezine kefzebu bi ayatina senestdricühum min haysu la ya'lemun

183. A umli lehum inne keydı text

184.E ve lem yetefekkeru ma bi sahibihim min cinneh in huve illa nezırum mubin

185.E ve lem yenzuru fi melekutis semavati vel erdı ve ma halakallahü min sey'iv ve en asa ey yekune kadikterabe ecelühüm fe bi eyyi hadîm ba'dehu yüminun

186. Mey yudlilillahu fe la hadiye leh ve yezeruhum fi tuğyanihim ya'mehun

187.Yes'eluneke anis hour eyyane mursaha kul innema ilmüha ınde rabbı la Yücellıha lilzamanha illa hu sekulet fis semavati vel ard la te'tiküm illa bagteh yes'eluneke keenneke hafiyyün anha kul innema ilmüha indallahi ve lakinne ekseran nasi la y'lemun

188. Kul la emlikü li nafsi nef'av ve la darran illa ma şaellah ve lev kuntü a'lemul ğaybe lesteksertü minel hayr ve ma messeniyes suü ine illa nezıruv ve Beşırul li kavmiy yü'minun

189.Hüvellezi halekakum min nafsiv vahıdetiv ve ceale minha zevceha li yesküne ileyha felemma teğaşşaha hamelet hamlen lehce fe merrat bih felemma eskalet deavellahe rabbehuma lein ateytina salihal lenekunenne mineş tvůj žák

190. Felemma atahuma salihan ceala lehu şürakae fima atahuma fe talellahu amma yüşrikun

191.E yüşrikune mal la yahlüku sey'ev ve hum yuhlekun

192.Ve la yestetuy'une lehum nasra v ve la enfüsehum yensurun

193.Ve in ted'uhum ilel Hüda la yettebiuküm sevaün aleyküm e deavtümuhüm em entümu samitun

194. İnnellezine ted'une min duillahi ıbadün emsalüküm fed'uhum felyestecıbu leküm in kuntum sadikıyn

195.E lehüm erculüy yesmeune biha em lehum eydiy yebtusune biha em lehum a'yunuy yubsirune biha em lehum azanüy yesmeune biha kulid'u şürakaeküm sümme kiduni fela tunzrun

196. İnne veliyyiyallahüllezı nezzelel nápis a huve yetevelles salihıyn

197.Vellezine ted'une min dunihi la yestetıy'une nasraküm ve la enfüsehum yensurun

198.Ve in ted'uhum ilel Hüda la yesmeu ve terahüm yenzurune ileyke ve hum la yübsırun

199.Huzil afve ve'mur bil urfi ve a'rid anil ignorant

200.Ve imma yenzeganneke mineş satanic nezgun feteiz billah innehu semiun nákup

201. İnnellezınettekav iza messehum taifüm mineş satani tezekkeru fe explainum mubsırun

202. A Ihvanühum Yemüddunehum Fil ğayyi thumme

203.Ve iza lem te'tihim bi ayatin kalu lev lectebeyteha kul innema ettebiu ma yuha ileyye mir rabbi haza besairu mir rabbikum ve hudev ve rahmatül li kavmiy yu'minun

204.Ve iza kuriel koran festemiu lehu ve ensitu leallekum turhamun

205. Vezkür rabbeke fi nefsike tedardruav ve hiyfetev ve dunel řešetlák minel gafilin

206. İnnellezine in rabbike la yestekbirune an ibadatihi ve yusebbihune hu ve lehu yescudun

SOUVISEJÍCÍ NOVINKYJe dovoleno recitovat modlitby a súry bez wudu? Lze růženec vzít bez omývání? Dhikr s nepokrytou hlavou...

Turecký význam súry A'raf:

1.Elif Lam Mim Sad.

2. Toto je kniha, která vám byla poslána, abyste s ní varovali (lidi) a jako napomenutí věřícím. Díky tomu už žádné potíže v hrudi.

3. Následujte to, co vám bylo zjeveno od vašeho Pána. Neopouštějte ho a následujte ostatní přátele. Jak málo rad dostáváš!

4. Zničili jsme mnoho zemí. Náš trest na ně přišel, když v noci spali nebo když odpočívali ve dne.

5. Když k nim přišla Naše muka, neměli co říct, než říct: "(Zasloužili jsme si to.) Opravdu jsme byli provinilci."

6. Určitě se zeptáme těch, ke kterým byli posláni proroci. Samozřejmě se budeme ptát proroků.

7. Určitě jim vysvětlíme (co dělali) s plným vědomím. Protože k nim nemáme daleko.

8. V ten den je správné vážit skutky. Odměny kohokoli převáží, jsou to ti, kdo dosáhnou spásy.

9. Ale ti, jejichž odměnou je světlo, jsou těmi, kdo se ztrácejí kvůli své nespravedlnosti vůči Našim veršům.

10. Dali jsme ti moc a moc na zemi. Také jsme tam pro vás vytvořili mnoho příležitostí k obživě. Ale jak málo jsi vděčný!

11. Určitě jsme tě stvořili. Pak jsme vás vytvarovali. Potom jsme řekli andělům: "Pokloňte se Adamovi." Všichni kromě ďábla se v úctě uklonili. Nepatřil k těm, kteří se uctivě skláněli.

12. Alláh řekl: "Co ti bránilo se poklonit, když jsem ti přikázal?" řekl. (Řekl) „Jsem lepší než on. Protože jsi mě stvořil z ohně. A stvořil jsi ho z bahna."

13. Alláh řekl: "Nyní slez odtud. Protože tam není vaše místo být arogantní! Vypadni! Protože jsi jeden z nejnižších."

14. Satan řekl: "(Pak) dej mi čas do dne, kdy budou lidé vzkříšeni."

15. Alláh řekl: "Jsi jedním z těch, kterým je dán čas".

16. Satan řekl: "(Pak) na oplátku za to, že mě škádlíte, přísahám, že se určitě posadím na vaši přímou cestu, abych je svedl."

17 "Pak je přepadnu před nimi, za nimi, zprava i zleva, a většinu z nich nenajdete vděčnými."

18. Alláh řekl: „Vypadněte odtamtud zneuctěni a vyhnáni. A kdokoli z nich tě bude následovat, já vás všechny naplním do pekla."

19. „Ach Adame! Vy a vaše žena zůstanete v nebi. Jezte, kde chcete. Ale nepřibližujte se k tomu stromu. Jinak budete mezi hříšníky."

20. Potom jim ďábel pošeptal, aby otevřeli své soukromé části, které jim byly skryty, a řekl: Říká: „Tvůj Pán ti poslal tento strom jen proto, aby ses nestal andělem nebo věčným (v ráji) stromem. zakázáno."

21 A on jim přísahal: "Já jsem jeden z těch, kdo vám radí."

22. Takto je oklamal a zatáhl do zákazu. Když strom ochutnali, objevily se jim jejich intimní partie. Okamžitě se začali přikrývat listy ráje. Jejich Pán jim řekl: „Copak jsem vám nezakázal tento strom? Neříkal jsem ti, že ďábel je pro tebe otevřený nepřítel?"

23. Řekli: „Pane náš! Pronásledovali jsme sami sebe. Pokud nám neodpustíte a smilujete se nad námi, určitě budeme mezi poraženými.“

24. Alláh řekl: „Sestupte jako nepřátelé jeden druhého. Na zemi je pro vás, abyste ji obývali a užívali si ji až do času."

25. Alláh řekl: "Budeš tam žít, zemřeš tam a budeš odtud vyveden (soudný den)."

26. Ó synové Adamovi! Dali jsme vám oblečení na zakrytí vašich intimních partií a oblečení na ozdobu. Pokud jde o oblečení taqwa (nebojte se Alláha), to je lepší. Toto (oblečení) je znamením Alláhova milosrdenství. Možná si nechají poradit (tak jsme je dali lidem).

27. Ó synové Adamovi! Nenech se oklamat ďáblem, stejně jako vzal tvé rodiče z ráje tím, že je svlékl z šatů, aby jim otevřel jejich intimní partie. Protože on a jeho kmen vás vidí tam, kde vy nevidíte je. Určitě jsme udělali z čertů přátele těch, kteří nevěří.

28. Když spáchají ošklivý čin, říkají: "Našli jsme na něm své předky a Alláh nám to přikázal." Rci: „Vskutku, Alláh nepřikazuje ošklivé skutky. Házíš na Alláha věci, které neznáš?"

29. Řekni: „Můj Pán přikázal spravedlnost. Nasměrujte své tváře (na něj) při každém klanění. Uctívejte Alláha tím, že své náboženství učiníte čistě pro Něho. Vrátíš se (znovu), jak tě stvořil na začátku."

30. Alláh některé z nich vedl a někteří si zasloužili sejít z cesty. Protože vzali ďábly za přátele místo Alláha. Také si mysleli, že jsou na správné cestě.

31. Ó synové Adamovi! Oblečte si svou ozdobu (oblečte se hezky a čistě) v každé mešitě. Jezte, pijte, ale neplýtvejte. Neboť nemá rád ty, kdo plýtvají.

32. Řekni: "Kdo zakázal ozdobu a čistou výživu, kterou Alláh vytvořil pro své služebníky?" Řekněte: „Toto jsou pro věřící v životě tohoto světa. V Soudný den je to jen pro ně. Zde vysvětlujeme verše jeden po druhém pro lidi, kteří vědí."

33. Řekni: „Můj Pane, nenašel jsem žádný důkaz pro hřích, pro neoprávněnou agresi, pro otevřený a tajný skutek ani pro hřích. Je vám zakázáno spojovat s Alláhem cokoliv, co On neseslal, a říkat o Alláhu, co nevíte. udělal."

34. Každý národ má určitý čas. Když nadejde jejich čas, nemohou zůstat ani chvíli pozadu, ani se nemohou dostat dopředu.

35. Ó synové Adamovi! A kdokoli se bude vyhýbat Alláhu a napraví svůj stav, nebude se o něj bát, budou-li mezi vámi proroci, kteří vám budou vyprávět o mých verších. Ani oni nebudou naštvaní.

36. Pokud jde o ty, kteří popírají Naše verše a jsou arogantní je následovat, jsou to obyvatelé Pekla. Zůstanou tam navždy.

37. Kdo je nespravedlivější než ti, kteří vymýšlejí lež proti Alláhu nebo popírají Jeho zjevení? Zde se k nim dostane jejich podíl z Knihy (život a výživa napsaná pro ně). Nakonec, když k nim přišli naši andělští poslové, aby si vzali jejich duše, řekli: "Kde jsou věci, které uctíváš kromě Alláha?" oni říkají. Říkají: "Opustili nás a zmizeli," a sami proti sobě svědčí, že jsou nevěřící.

38. Alláh říká: "Vstup do ohně s džiny a národy, které zemřely před tebou." Každá komunita proklíná svého soudruha (kterého následoval a sešel z cesty). Nakonec, když se tam všichni shromáždili, ti, kdo je následovali, řekli těm, kdo je vedli: „Pane náš! Uvedli nás v omyl. Říkají: "Dej jim ještě jedno ohnivá muka." Alláh říká: „Pro každého z vás jsou dvojí muka. Ale ty nevíš."

39. První řekl druhému: „Nemáš nad námi nadřazenost. Ochutnejte tedy trest za to, co jste si zasloužili."

40. Těm, kteří popírají Naše verše a nedokážou si učinit arogantní následovat tyto verše, se jim nebeské brány neotevřou. Nebudou moci vstoupit do ráje, dokud velbloud neprojde uchem jehly! Takto trestáme zločince.

41. Pro ně je matrace z pekelného ohně a přes ně jsou pokrývky z pekelného ohně. Takto trestáme viníky.

42. Pokud jde o ty, kteří věří a konají dobré skutky – zatěžujeme člověka jen tím, co si může dovolit – jsou to obyvatelé Ráje. Jsou tam věčně.

43. Odstranili jsme z jejich srdcí vše, co bylo ve jménu nenávisti. Protékají pod nimi řeky. „Chvála Alláhovi, který nás k tomu přivedl. Kdyby nás nevedl Alláh, nebyli bychom vedeni. Vskutku, proroci našeho Pána nám přinesli pravdu." Bude jim řečeno: "Zde je ráj, jehož dědicem jste se stali kvůli tomu, co jste udělali (dobré skutky)!" to se nazývá.

44. Lidé z ráje řeknou lidu pekla: „Našli jsme pravdivé, co nám náš Pán slíbil. Shledal jsi také slib svého Pána pravdivý?" Říkají "Ano". Potom hlasatel mezi nimi řekl: "Prokletí Alláha je na utlačovatelích!" volá.

45. Jsou to ti, kteří brání cestě Alláha a chtějí, aby vypadala pokřiveně a protichůdně. Jsou to oni, kdo popírají posmrtný život.

46. ​​Mezi těmi dvěma (nebe a peklo) jsou nějací muži na zdi A'raf. Podle tváří poznají všechny lidi nebe a pekla. Obyvatelům Ráje: "Zdravím vás!" oni volají. Do nebe ještě nevstoupili, ale doufají, že ano.

47. Když se jejich oči obrátí k lidem z pekla, řeknou: „Náš Pane! Nedělej z nás kruté lidi."

48. Lidé v Arafu také volají na některé muže, které znají podle tváří, a říkají: "Ani vaše množství, ani vaše arogance vám nepřinesly nic dobrého!"

49 "Jsou to ti, o kterých jsi přísahal, že 'Alláh se nad nimi nesmiluje'?" (Pak se obrátí k lidem z Ráje) „Pojďte, vstupte do Ráje. Nemáš strach. Nebudeš se rozčilovat,“ říkají.

50. Lidé z pekla budou také volat na lidi v ráji: "Prosím, nalijte na nás trochu vody nebo výživy, kterou vám Alláh dal." Říkají: "Vskutku, Alláh je zakázal nevěřícím."

Recitace súry Araf - překlad súry Araf, turecký význam, arabské písmo, ctnost a výklad
51. Brali své náboženství jako hru a zábavu a světský život je oklamal. Stejně jako oni zapomněli, že dosáhnou tohoto dne a neustále popírali Naše znamení, my na ně dnes zapomeneme.

52. Určitě jsme jim přinesli knihu, kterou jsme vědomě vysvětlili, jako vodítko a milosrdenství pro lid, který věří.

53. Čekají pouze na výsledek (výklad) Koránu (říkají: „Podívejme se!“). V den, kdy přijde výsledek, který oznámil, řeknou ti, kteří na něj dříve zapomněli: „Vpravdě, proroci našeho Pána přinesli pravdu. Jsou za nás nyní nějací přímluvci, že když se za nás přimluví nebo když se vrátíme (do světa), děláme něco jiného, ​​než co jsme udělali?" Opravdu se provinili. A (modly), které si vyrobili (jako bohy), je opustili a zmizeli.

54. Tvůj Pán je jistě Ten, kdo stvořil nebesa a zemi v šesti dnech (v šesti fázích) a byl postaven na Trůnu, noci, který se přidal ke dni, který ho nekonečně následuje, a stvořil slunce, měsíc a všechny hvězdy podle jeho příkazu. je Bůh. Mějte se na pozoru, tvoření i přikazování patří pouze Jemu. Sláva Alláhovi, Pánu světů.

55. Modlete se ke svému Pánu pokorně a upřímně. Protože nemá rád přestupníky.

56. Nedělejte neplechu v zemi poté, co byla uvedena do pořádku. Modlete se k Alláhovi se strachem (jeho trest) a nadějí (pro Jeho milosrdenství). Alláhovo milosrdenství je jistě velmi blízké těm, kdo konají dobro.

57. On je ten, kdo posílá větry jako radostnou zvěst před svou milostí. Nakonec, když vítr nese těžké mraky, pošleme je do (vzkřísit) mrtvou zemi a pošleme tam vodu. Pak s ním vyndáme všechny druhy ovoce. Takto vyvedeme mrtvé ven. Možná myslíte s lekcí.

58. Se svolením svého Pána roste rostlina dobré a příznivé země hojně a úrodně. A z toho, co (půda) je špatné a nevhodné, vzejde jen zbytečná rostlina. Takto vysvětlujeme verše různými způsoby pro lidi, kteří budou vděční.

59. Poslali jsme Noeho jako proroka k jeho lidu a on řekl: „Ó můj lide! sloužit Bohu. Není pro tebe jiný bůh než On. Jistě se bojím trestu velkého dne pro vás."

60. Významní jeho lidé řekli: "Vidíme vás jasně v omylu."

61. (Noe) jim řekl: "Ó můj lide! Nemám žádné závady. Spíše jsem prorok poslaný Pánem světů."

62 „Sděluji vám zjevení svého Pána a radím vám. Vím věci, které nevíte ze zjevení od Alláha."

63. Překvapuje tě, že k tobě přišla připomínka (zjevení a napomenutí) od tvého Pána skrze muže z tvého středu, aby tě mohl varovat a aby ses vyhnul Alláhu a dosáhl milosrdenství?

64. Potom ho jeho lid zapřel. Zachránili jsme ho a ty, kteří s ním byli na lodi. A utopili jsme ty, kteří popírali naše znamení. Protože to byli slepí lidé.

65. A lidu Ad jsme poslali jejich bratra Húda jako proroka. Řekl jim: „Ó můj lide! sloužit Bohu. Není pro tebe jiný bůh než On. Nebudeš si pamatovat, že neposlechneš Alláha?"

66. Ti, kteří nevěřili z řad významných osobností jeho lidu, řekli: „Vskutku, vidíme vás v nedostatku porozumění. Věříme, že musíte být jedním ze lhářů."

67. Hud řekl: „Ó můj lide! mentální nedostatek nemám. Spíše jsem prorok poslaný Pánem světů."

68 Sděluji vám, co můj Pán zjevil. Jsem pro vás spolehlivým rádcem."

69 Divíš se, že k tobě přišla připomínka (zjevení a napomenutí) od tvého Pána skrze muže mezi vámi, aby tě varovala? Pamatujte, že Alláh vás nahradil po lidech Noemových a učinil vás silnějšími od přírody. Pamatujte na požehnání Alláha, abyste byli úspěšní."

70. Řekli: „Přišel jsi k nám, abychom mohli uctívat Alláha samotného a nechat to, co uctívali naši předkové? Uveď na nás muka, kterými jsi nám vyhrožoval, jsi-li pravdomluvný."

71. Hud řekl: „Nyní na tebe sestoupil trest a hněv od tvého Pána. Hádáte se se mnou kvůli nějakým jménům (falešným bohům), pro která Alláh neseslal žádný důkaz, ale která jste vy a vaši otcové vymysleli? Tak počkej (to se ti stane)! Jsem jeden z těch, kteří s tebou čekají!"

72. Potom jsme ho a ty, kteří s ním byli, zachránili milostí od nás. Odřízli jsme kořeny těm, kteří popírali Naše znamení a nevěřili.

73. Lidem Thamudu jsme poslali jejich bratra Saliha jako proroka. Řekl: „Ó můj lide! sloužit Bohu. Není pro tebe jiný bůh než On. Přišel k tobě jasný důkaz od tvého Pána (abys ukázal, že jsem prorok). Zde je tento Alláhův velbloud jako zázrak pro vás... Ať jí a pije v majetku Alláha. Neubližujte mu. Jinak se tě zmocní bolestná muka.“

74 „Pamatuj, že po lidech Ad tě Alláh umístil na jejich místo a usadil tě na zemi. Stavíte sídla na pláních země, tesáte hory a stavíte domy. Nyní pamatujte na požehnání Alláha a nepůsobte v zemi zmatek tím, že budete dělat neplechu."

75. Arogantní hodnostáři jeho lidu se ptali nevěřících: "Víte (opravdu) že Sálih je prorok poslaný svým Pánem?" říkali. Řekli: "Jistě věříme tomu, co bylo s ním posláno."

76. Arogantní říkají: "Jistě my jsme ti, kteří popírají to, čemu věříš." říkali.

77. Nakonec zabili velblouda, neuposlechli příkazu svého Pána a řekli: „Ó Sálihu! Jsi-li jedním z proroků (jak říkáš), přines muka, kterou nám vyhrožuješ."

78. Potom se jich zmocnilo silné otřesy a ve svých domovech nehybně padli na tvář.

79. Nyní se Sálih od nich odvrátil a řekl: „Určitě jsem vám sdělil, co můj Pán zjevil, a dal jsem vám radu. Ale ty nemáš rád ty, co radí."

80. Poslali jsme Lota jako proroka. Když řekl svým lidem: "Děláte tu ošklivou věc, kterou nikdo na světě před vámi neudělal?"

81." Opravdu opouštíte ženy a přistupujete k mužům s chtíčem. Ne, vy jste lidé, kteří přestupují."

Odpověď 82. kmene byla pouze: „Dostaňte je ze své země! Prý jsou to lidé, kteří se udržují příliš čistí...“

83. Tak jsme ho zachránili a jeho rodinné příslušníky kromě jeho manželky. Jeho žena byla mezi těmi, kteří byli v mukách.

84. Spustili jsme na ně déšť muk.“ Podívejte se, jaký byl konec zločinců.

85. A k lidu Midianu jsme poslali jejich bratra Šuajba jako proroka. Řekl: „Ó můj lide! sloužit Bohu. Není pro tebe jiný bůh než On. Přišel ti jasný důkaz od tvého Pána. Nyní přesně změřte a zvažte. Nepřipravujte lidi o jejich majetek. Nezpůsobte zkažení v zemi poté, co byla uvedena do pořádku. Jsou pro vás dobré, pokud jste věřící."

86 „A nesedejte na všech stezkách tím, že budete vyhrožovat, že odvrátíte ty, kdo v Něj věří, z cesty Alláha a způsobíte, že se cesta Alláha bude zdát křivá a rozporuplná. Pamatujte, že vás bylo málo (a slabých) a on vás rozmnožil. Hle, jaký byl konec korupčníků!?"

87.. „Pokud někteří z vás věří v pravdu, která se mnou byla seslána, a někteří ne, pak buďte trpěliví, dokud se Alláh mezi námi nerozhodne. Je to nejlepší ze soudců."

88. Významní lidé Shuayb, arogantní, řekli: "Ó Shuayb! Určitě se vrátíš k našemu náboženství, nebo tě a ty, kdo s tebou věří, vyženeme z naší země." Shuayb řekl: "I když nechceme?"

89 „Pokud se na něj obrátíme poté, co nás Alláh zachránil od vašeho náboženství, jistě si vymyslíme lež proti Alláhovi. Není na nás, abychom se vraceli k tvému ​​náboženství, pokud to náš Pán nebude chtít. Náš Pán zahrnul vše svým poznáním. Důvěřujeme pouze Bohu. Ó náš Pane! Posuzujte podle pravdy mezi námi a našimi lidmi. Neboť vy jste nejlepší z vládců."

90. Významní lidé Shuayba, kteří nevěřili, řekli: "(Ó lidé!) Pokud budete Shuayba následovat, pak budete jistě poražení."

91. Potom se jich zmocnil hrozný chvění a nehybně padli na tvář ve svých domovech.

92. Ti, kdo zapřeli Shuayba, byli, jako by tam nikdy nežili. Ti, kteří popírali Shuayba, byli skuteční poražení.

93. (Shuayb) se od nich odvrátil a řekl: "Ó můj lide! Určitě jsem vám sdělil zjevení mého Pána. Taky jsem ti poradil. Jak teď mohu truchlit pro nevěřící lidi?"

94. Do žádné země jsme neposlali proroka, abychom jejímu lidu nezpůsobili chudobu a tíseň, aby žebrali a žebrali.

95. Potom jsme přinesli dobro (hojnost a šíři) místo zla (potíže a těsnost). Nakonec se rozmnožili a řekli (nevděk): "Naši předkové byli také v tísni a byli v hojnosti." Chytili jsme je náhle, aniž by si toho byli vědomi.

96. Kdyby lidé těchto zemí věřili a báli se Alláha, jistě bychom jim otevřeli mnoho požehnání z nebe a země. Ale oni zapřeli, a tak jsme je chytili za jejich hříchy.

97. Cítily se národy zemí bezpečně, že by na ně měl přijít Náš trest, když v noci spali?

98. Nebo se národy těchto zemí postaraly o to, aby na ně přišel Náš trest, když se ráno smáli a hráli?

99. Nebo jsou v bezpečí před Alláhovou léčkou? Nikdo nemůže být v bezpečí před Alláhovou léčkou kromě lidí, kteří utrpí ztráty.

100. Není jasné těm, kdo zdědili zemi po jejích předchozích majitelích, že kdybychom chtěli, potrestali bychom je za jejich hříchy (jako ty dřívější). Zapečeťujeme jejich srdce, ale neslyší pravdu.

Recitace súry Araf - překlad súry Araf, turecký význam, arabské písmo, ctnost a výklad
101. Zde jsou vlasti! Prozradíme vám pár jejich novinek. Jejich prorok jim skutečně přinesl jasné důkazy. Ale nevěřili by tomu, co předtím popírali. Takto Alláh zapečeťuje srdce nevěřících.

102. U většiny z nich jsme nenašli, že by dodrželi slovo. Ale ve skutečnosti jsme mnoho z nich našli na scestí.

103. Potom jsme po nich poslali Mojžíše s našimi jasnými znameními jako proroka k faraonovi a jeho náčelníkům, ale oni je odepřeli (zázraky). Podívejte se, jak skončily spoilery.

104. Mojžíš řekl: „Ó faraone! Vskutku, jsem prorok poslaný Pánem světů."

105. Je pro mě dobré mluvit před Alláhem jen pravdu. Přinesl jsem ti jasný důkaz (zázrak) od tvého Pána. Nyní se mnou pošli Izraelity.

106. Farao řekl: "Pokud jsi přinesl jasný důkaz, ukaž nám ho, pokud jsi pravdivý."

107. Potom Mojžíš hodil hůl na zem. A co by měli vidět, zjevný drak.

108. Vytáhl ruku (z jejího ňadra). A co by měli vidět, pro diváky to zbělelo.

109. Významní faraonovi lidé řekli: "Tento muž je jistě mistr kouzelník."

110 "Chce tě vyhnat ze sedadla." Farao se zeptal starších: "Co si tedy myslíte?" řekl.

111. Řekli: "Nechte Mojžíše a jeho bratra čekat (chvíli) a pošlete sběrače do měst."

112 "Ať ti je všichni mistři kouzelníci (shromáždí) přinesou."

113. Kouzelníci přišli k faraonovi. "Pokud jsme vítězové, musí pro nás být odměna, ne?" říkali.

114. Farao řekl: „Ano. Navíc vy (a nezůstanete za mzdu) určitě budete jedním z mých nejbližších příbuzných,“ řekl.

115. (Kouzelníci), "Ó Mojžíši!" Řekli: "Buď házíš první, nebo budeme první házet my."

116. (Mojžíš) řekl: "Ty hodíš." Když tedy odhodili (co měli), okouzlili oči lidí a vyvolali v nich strach. Dělali velká kouzla.

117. A zjevili jsme Mojžíšovi: "Odhoď svou hůl". A cokoli vidí, chytí a spolkne, co si vymyslí.

118. Tak se naplnila pravda a všechno, co udělali, bylo marné.

119. Nyní tam byli poraženi a poníženi.

120. Kouzelníci padli na zem.

121 Řekli: "Věříme v Pána světů."

122 "Pánovi Mojžíšovi a Áronovi."

123. Farao řekl: "Uvěřil jsi v něj, než jsem ti to dovolil!" řekl. „Jistě, tohle je past, kterou jsi nastražil ve městě, abys odtamtud vyhnal jeho lidi. Uvidíš!"

124 "Určitě vám useknu ruce a nohy na opačných stranách a pak vás všechny (jako příklad) jistě oběsím."

125. Řekli: "Určitě se vrátíme k našemu Pánu."

126 „Chováš k nám zášť jen proto, že jsme uvěřili, když k nám přišla znamení našeho Pána. Ó náš Pane! Vylej nám trpělivost a vezmi si naše životy jako muslimové."

127. Významní představitelé faraonova lidu řekli: „Ty (a potrestáš kouzelníky) jsi způsobil, že Mojžíše a jeho lid zkazili v této zemi. Necháš je, aby vyšli a opustili tebe a tvé bohy?“ Farao řekl: „Zabijeme jejich syny a zachráníme jejich ženy. odejdeme. Máme nad nimi drtivou moc."

128. Mojžíš řekl svému lidu: „Vyhledejte pomoc u Alláha a buďte trpěliví. Země bezpochyby patří Alláhovi. Ten zdědí, koho ze svých služebníků chce. Výsledek je pro ty, kteří se bojí Alláha."

129. Řekli: "Byli jsme mučeni, než jsi k nám přišel, i potom, co jsi přišel." Mojžíš řekl: „Doufáme, že ano Váš Pán zničí vašeho nepřítele a učiní vás suverénem v této zemi (Egypt) a uvidíte, jak se zachováte. řekl.

130. Faraónovu rodinu jsme potrestali léty hladomoru a nedostatkem úrody, aby si na to dali pozor.

131. Ale když jim přijde dobro, říkají: "To je naše (pracovali jsme a vyhráli)". Kdyby se jim stalo něco špatného, ​​připsali by to smůle Mojžíše a těch, kteří byli s ním. Dobře vězte, že důvod jejich smůly je pouze u Alláha (psáno). Ale mnozí to nevědí.

132. Řekli: "Cokoli přineseš, abys nás okouzlil, nebudeme ti věřit."

133. Tak jsme na ně seslali potopu, kobylky, můry, žáby a krev, každý jako zázrak. (Od žádného z nich se nepoučili.) Byli arogantní a stali se provinilými lidmi.

134. Když na ně padla muka, řekli: „Ó Mojžíši! Modlete se za nás podle zaslíbení svého Pána. Pokud z nás trest odstraníte, určitě ve vás uvěříme a určitě s vámi pošleme Děti Izraele.“

135. Ale když z nich odstraníme trest, dokud nedosáhnou termínu, okamžitě poruší svou přísahu.

136. Proto jsme se jim pomstili. Utopili jsme je v moři, protože popírali Naše znamení a ignorovali je.

137. Udělali jsme z lidu Izraele (Izraelity), který byl opovrhován a utlačován, dědice východní a západní části země, kde jsme dali hojnost a úrodnost. Nádherné zaslíbení tvého Pána dětem Izraele se splnilo výměnou za jejich trpělivost. Zničili jsme to, co faraon a jeho lidé udělali a co (pečlivě postavili) postavili.

138. Minuli jsme Izraelity přes moře. Pak narazili na lid, který uctíval své vlastní modly. Izraelité řekli: „Ó Mojžíši! Řekli: 'Udělej z nás boha, stejně jako oni mají své vlastní bohy (modly)'. Mojžíš řekl: "Vskutku, vy jste lid, který je nevědomý."

139. To, v čem jsou (jako náboženství), je jistě odsouzeno k zániku. Všechno, co děláš, je falešné."

140 "Mám hledat jiného boha než Alláha, když jsem ti dal převahu nad světy?"

141. Když jsme tě zachránili z rodiny faraóna. Způsobovali vám to nejhorší mučení. Zabili vaše syny a ušetřili vaše ženy. V tom tě čekala velká zkouška od tvého Pána.

142. Stanovili jsme pro Mojžíše časový úsek třiceti nocí a přidali k němu deset (nocí). Čas určený jeho Pánem byl tedy dokončen za čtyřicet nocí. Mojžíš řekl svému bratru Harunovi: „Zaujměte mé místo mezi mým lidem a buďte konstruktivní. Nenásledujte cestu korupčníků."

143. Když Mojžíš přišel na naše určené místo (Tour) a jeho Pán k němu promluvil, řekl: „Pane můj! Ukaž mi (se) a já se na tebe podívám." Alláh řekl: „Vůbec mě (ve světě) nevidíš. Ale podívej se na (tu) horu, pokud zůstane na místě, uvidíš mě taky." Když se jeho Pán zjevil hoře, zničil ji. Mojžíš také upadl do bezvědomí. Když vystřízlivěl, řekl: „Budu tě držet dál od nedostatků, můj Bože! litoval jsem tě. Jsem první z věřících,“ řekl.

144. (Alláh) "Ó Mojžíši! Svým zjevením a řečí jsem si vás vyvolil před lidmi. Tak si vezmi, co jsem ti dal, a buď mezi vděčnými."

145. Napsali jsme Mojžíšovi napomenutí a vysvětlení všeho na desky Tóry a řekli jsme mu: „Nyní je pevně drž a přikazuj i svému lidu. Ať je vezmou (cvičí) s těmi nejlepšími. Brzy vám ukážu zemi bezbožných."

146. Odstraním ty, kdo jsou na zemi nespravedlivě arogantní, ze svých znamení. I když vidí každý verš, nevěří v něj. Pokud uvidí správnou cestu, nepůjdou po ní. Pokud ale vidí cestu svedení, (okamžitě) ji berou jako cestu. Je to proto, že popírali Náš Ayat a byli k nim vždy nedbalí.

147. Skutky těch, kteří popírají Naše verše a setkání s posmrtným, byly marné. Jsou potrestáni pouze za to, co udělali.

148. Mojžíšovi po něm (jdouce do Tur) vzali ze svých ozdob sošku telete s měchem (boha). Copak neviděli, že s nimi nemluvil a neukázal jim žádnou cestu? (Jako takového) vzali ho (boha) a stali se provinilci.

149. Když Izraelité litovali (co udělali) a viděli, že se odchýlili od pravdy, řekli: "Pokud se náš Pán nad námi nesmiluje a neodpustí nám, budeme jistě mezi poraženými."

150. Když se Mojžíš vrátil ke svému lidu rozzlobený a smutný, řekl: „Jaké zlé skutky jsi po mně udělal? Nečekal jsi na rozkaz svého Pána a nepospíšil?" Odhodil talíře (ze vzteku) a popadl bratra za vlasy a začal ho přitahovat k sobě. (Jeho bratr) "Ó synu mé matky," řekl, "Můj lid mě shledal slabým. Málem mě zabili. Nedělejte nepřátelům radost tím, že se ke mně budete takto chovat. Nedávejte mě na roveň této skupině provinilců."

151. (Mojžíš) řekl: „Ó můj Pane! Odpusťte mně a mému bratrovi. Uveď nás do svého milosrdenství. Jsi nejmilosrdnější z milosrdných."

152. Ti, kteří si berou tele jako svého boha, jistě přijmou hněv od svého Pána (na onom světě) a ponížení v životě tohoto světa. Takto trestáme pomlouvače.

153. Pokud jde o ty, kteří páchají zlé skutky a pak činí pokání a zůstávají neochvějní ve své víře, není pochyb o tom, že váš Pán je po tom nanejvýš odpouštějící a nejmilosrdnější (pokání).

154. Když Mojžíšův hněv opadl, vzal (hozené) tablety. V jejich psaní bylo vedení a milosrdenství pro ty, kdo se báli svého Pána.

155. Mojžíš vybral ze svého lidu sedmdesát mužů, aby šli na místo, které jsme určili. Když je chytil otřes mozku (omdleli). Mojžíš řekl: „Pane! Kdybyste si přáli, zničili byste je i mě předtím. Nyní nás zničíš kvůli hříchům spáchaným některými blázny mezi námi? Toto je jen váš test. Svádíte s ní, koho chcete, a vedete, koho chcete, k pravdě. Jsi náš rodič. Nyní nám odpusť a smiluj se nad námi. Jsi nejlepší z těch, kteří odpouštějí."

156 „Napiš nám dobrý skutek na tomto světě i na onom světě. Protože jsme se obrátili na správnou cestu, která k tobě vede." Alláh řekl: "Mám muka, mohu je způsobit komukoli, koho chci. Moje milosrdenství je všezahrnující. Napíšu to pro ty, kteří se přede mnou chrání, dávají zakat a věří v Naše zjevení."

157. Jsou to ti, kdo následují posla, toho negramotného proroka, kterého najdou zapsaného v Tóře a evangeliu s nimi. Přikazuje jim konat dobro a zakazuje jim zlo. Dělá dobré a čisté věci halal a špatné a špinavé věci pro ně nezákonné. Zvedá na ně těžká břemena a řetězy. Ti, kteří v něj věří, respektují ho, pomáhají mu a následují světlo (Korán), které mu bylo sesláno, jsou ti, kteří budou úspěšní.

158. (Ó Mohamede!) Řekni: „Ó lidé! Jsem zajisté posel Alláha, poslaný k vám všem, jimž náleží panství nebes a země. Není jiný bůh než on. Vzkřísí a zabíjí. Věřte tedy v Alláha a jeho posla, negramotného proroka, který věří v Alláha a jeho slova, a následujte ho, abyste našli správnou cestu."

159. Existovala také skupina Mojžíšových lidí, kteří vedli (lidi) na správnou cestu a jednali s ním spravedlivě.

160. Rozdělili jsme je do skupin po dvanácti kmenech. Když jeho lid (znuděný žízní na poli Tih) požádal Mojžíše o vodu, odhalili jsme mu: "Udeř svou hůl o kámen." Z kamene (když narazil) vytrysklo dvanáct pramenů. Každý věděl, kde má pít (jejich) vodu. A udělali jsme nad nimi stín oblaku a seslali jsme na ně mannu a křepelky. (Řekli jsme). Neublížili nám, ale sami sobě.

161. Tehdy jim bylo řečeno: „Usaďte se v této zemi. Jezte tam, jak chcete, a řekněte „Hitta“ (Ó Pane, odpusť nám). Vstupte pokorně branou města, abychom vám odpustili vaše chyby. Těm, kteří konají dobro, dáme ještě více.“

162. Ti, kteří mezi nimi křivdili, okamžitě změnili slovo z toho, co jim bylo řečeno. Tak jsme na ně seslali trest z nebe za jejich provinění.

163. Ó Mohamede! Zeptejte se jich na stav měšťanů u moře. Hle, překračovali limity ohledně soboty (zákaz). Protože v sobotu, kdy byli na dovolené, k nim ryby přijížděly a ve dnech, kdy nebyly na dovolené (jiné) nepřicházely. Takto jsme je otestovali, protože scházely z cesty.

164. Když skupina z nich řekla: „Proč (marně) radíte lidem, které Alláh zničí nebo na ně uvalí krutý trest? Co dáváš?" Řekli: "My (dáváme rady), abychom se omluvili tvému ​​Pánu, a možná se budou bát Alláha." říkali.

165. Když zapomněli, co jim bylo připomenuto, zachránili jsme ty, kteří se jim snažili zabránit, před zlem. Provinilce jsme zajali přísným trestem, protože sešli z cesty.

166. Když se odmítli vzdát toho, co měli zakázáno, řekli jsme jim: "Staňte se odpornými opicemi."

167. Když váš Pán oznámil, že pošle ty, kteří je nechá okusit nejhorším trestem až do Dne vzkříšení. Váš Pán je jistě rychlý v trestání. Jistě je nanejvýš odpouštějící, nejmilosrdnější.

168. Rozdělili jsme je na zemi na fragmenty. Jsou mezi nimi dobří lidé. Byli někteří, kteří takoví nebyli. Testovali jsme je s dobrem a zlem, pro případ, že se vrátí.

169. Potom po nich přišla (zlá) generace, která zdědila Knihu (Tóru). Vzali by bezcenný majetek tohoto dočasného světa a řekli: "Bude nám (stejně) odpuštěno." Pokud jim podobný předmět přijde, koupí si ho také. Nebyl jim v Knize vzat slib, že neřeknou nic jiného než pravdu o Alláhovi? Nečetli jeho obsah? Příbytek na onom světě je však lepší pro ty, kdo se bojí Alláha. Nemyslíš někdy?

170. Pokud jde o ty, kteří se pevně drží Knihy a vykonávají modlitbu, nepromrháme odměnu spravedlivých.

171. Když jsme tu horu nad ně zvedli, jako by to byl baldachýn, a oni si mysleli, že na ně spadne. Řekli jsme jim: "Držte se Knihy, kterou jsme vám dali, a pamatujte, co je v ní, abyste měli na paměti Alláha."

172. Když tvůj Pán vzal potomky synů Adamových (ve věčnosti) a učinil je svědky proti sobě, řekl: "Nejsem tvůj Pán?" řekl. Řekli: "Ano, byli jsme svědky (že jsi náš Pán)". Děláme to proto, abyste v Soudný den neřekli: "Nevěděli jsme o tom."

173 Nebo: „Před námi naši otcové ustanovili partnery s Alláhem. My jsme generace, která přišla po nich. Teď nás zničíš kvůli provinilcům?"

174. Takto vysvětlujeme verše odděleně, aby se mohly vrátit k pravdě.

175. Vyprávěj jim příběh o tom, kdo od nich utekl, i když jsme mu dali svá znamení a Satan ho následoval, takže byl jedním z provinilců.

176. Kdybychom chtěli, jistě bychom ho těmi verši povýšili. Ale uvízl ve světě a následoval svůj vlastní rozmar a rozmar. Jeho stav je jako u psa: když na něj šlápnete, sklopí jazyk a dýchá; I když to necháte být, splaskne vám jazyk a vybledne. Toto je stav lidí, kteří popírají Naše zjevení. Nyní jim řekněte o těchto událostech, aby o tom mohli přemýšlet.

177. Jak špatná je situace lidí, kteří popírají Naše znamení a křivdí jen sami sobě!

178. Kdokoli Alláh vede, je to on, kdo najde správnou cestu. A kdokoli uvádí v omyl, jsou poražení.

179. Určitě jsme pro peklo stvořili mnoho džinů a lidí, kteří mají srdce, ale nerozumí s nimi, kteří mají oči, ale nevidí jimi a kteří mají uši, ale neslyší jimi. Jsou jako zvířata, ještě nižší. To jsou ti bezohlední.

180. Nejkrásnější jména patří Alláhovi. Modlete se k Němu jeho krásnými jmény a opusťte ty, kteří překrucují pravdu o Jeho jménech. Budou potrestáni za to, co udělali.

181. Mezi těmi, které jsme stvořili, je společenství, které lpí na pravdě, ukazuje správnou cestu a realizuje pravdu a spravedlnost.

182. Pokud jde o ty, kteří popírají Naše verše, postupně je přivedeme do neštěstí z místa, které neznají.

183. Dávám jim oddech. Moje past je nepochybně hrozivá.

184. Nemysleli si, že v jejich (Prorokových) přátelích (kteří jsou dobře známí a žili mezi sebou) není žádná stopa šílenství? Je pouze jasným varovatelem.

185. Nehleděli na bezmeznou svrchovanost a řád na nebesích a na zemi, na vše, co Alláh stvořil, a na to, že jejich čas může být blízko? Tak jakému slovu budou věřit příště?

186. Koho Alláh svede, není nikdo, kdo by ho vedl. Bůh je nechává v jejich hněvu a oni se zakolísají.

187. Ptají se tě, kdy se zlomí konec světa. Rci: „Toto poznání je pouze u mého Pána. Pouze On (Alláh) to odhalí v pravý čas. Těžce tížil nebesa i zemi. Přijde ti to jen náhle.“ Ptají se tě, jako bys o tom věděl. Řekni: „Jeho poznání je pouze u Alláha. Ale většina lidí to neví."

188. Rci: "Nemám moc ublížit nebo prospět sobě, pokud Alláh nebude chtít." Kdybych poznal neviditelné, chtěl bych získat více dobra a zlo by se mě nedotklo. Jsem pouze varovatel a hlasatel dobrých zpráv pro lidi, kteří věří."

189. Alláh je ten, kdo tě stvořil z jediné duše a učinil z ní svého druha, aby s ním našel mír. Když se (muž) spojí se svou ženou, jeho žena nese lehké břemeno (otěhotní) a nese ho (na chvíli). Když její těhotenství ztěžkne, oba se modlí ke svému Pánu: "Pokud nám dáš dobré a zdravé dítě, budeme jistě mezi vděčnými."

190. Ale když jim Alláh dá dobré a zdravé dítě, připisují mu partnery ohledně dítěte, které jim Alláh dal. Alláh je vyvýšen nad to, co spojují.

191. Připisují Alláhovi partnery to, co nemůže nic stvořit, než to, co stvořili oni sami?

192. Avšak oni (bohové, které si vzali) jim nemohou pomoci, ani sami sobě.

193. Když je zavoláš na přímou cestu, nepůjdou za tebou. Pro vás je to stejné, ať jim zavoláte nebo budete mlčet (nezískáte výsledky).

194. Všichni, které uctíváte kromě Alláha, jsou (stvořeni) služebníci jako vy. Jste-li pravdiví, okamžitě jim zavolejte, aby vám odpověděli (vyslyšeli vaše modlitby).

195. Mají nohy, po kterých mohou chodit? Nebo mají ruce k držení? Nebo mají oči k vidění nebo uši k slyšení? Řekněte: "Pojďte, zavolejte své partnery, pak na mě nastražte past a nenechte mě vidět!"

196. Mým strážcem je Alláh, který seslal Knihu (Korán). Je strážcem všech spravedlivých.

197. A ti, které voláte kromě Alláha, vám nejsou schopni pomoci. Nemohou si pomoci ani sami.

198. Když je zavoláš na přímou cestu, neuslyší. Vidíte, jak se na vás dívají, ale oni nevidí.

199. Jděte cestou odpuštění, přikazujte dobro a odvracejte se od nevědomých.

200. Pokud tě láká pokušení od ďábla, okamžitě vyhledejte útočiště u Alláha. Jistě, On slyší, ví.

201. Není pochyb o tom, že ti, kdo se bojí Alláha, když se jich dotkne šepot od ďábla, pečlivě přemýšlejí (ihned si vzpomenou na Alláha), pak hned otevřou oči.

202. Pokud jde o ty, kteří jsou čertům bratři, čerti je lákají k vzteku, a pak to nepřestávají dělat.

203. (Ó Mohamede!) Když jim nepřineseš verš (který chtějí), řeknou (posměšně): "Kdybys to byl odněkud sebral." Řekněte: „Následuji pouze to, co mi bylo zjeveno od mého Pána. Tyto (verše Koránu) jsou postřehy od vašeho Pána (světla, která osvětlují oči srdce.) Je to zdroj vedení a milosrdenství pro lidi, kteří uvěří.“

204. Když se recituje Korán, poslouchejte ho a mlčte, aby vám bylo prokázáno milosrdenství.

205. Pamatuj na svého Pána ráno a večer hlasem, který není mocný, prosí a bojí se zevnitř, a nebuď mezi nedbalými.

206. Jistě, andělé v přítomnosti tvého Pána nejsou příliš pyšní, aby Ho uctívali. Oslavují Ho a klanějí se Jemu samotnému.

SOUVISEJÍCÍ NOVINKY

Co by mělo jíst dítě s alergií? Jaké jsou alternativní potraviny pro alergická miminka?