Co znamená pokora? Ve kterých verších je v Koránu zmíněna pokora? Hadísy o pokoře

Smysl pro pokoru především přivádí člověka k důstojnosti a bázni před Alláhem (swt). Služebník, který cítí moc a majestát Alláha, si uvědomuje svou bezmocnost a slabost, i když je to trochu. Co tedy znamená pokora? Ve kterých hadísech se objevuje pokora? Zde jsou všechny podrobnosti o pokoře...

Odvozeno od kořene vaz', což znamená „vidět svou důstojnost a hodnost nízko, podřídit se někomu“. pokora To slovo je opakem arogance. Jinými slovy to znamená zbavit se ponižujících pocitů a chování vůči druhým. Slovo pokora, které se do turečtiny dostalo z arabštiny, je ekvivalentní termínu pokora. Raghib al-Isfahani odvozuje pokoru z kořene da‘at (ضعت), což znamená „hanebný, nečestný, nečestný“. a že to znamená „souhlas člověka v nižší míře, než si zaslouží“. upřesňuje. A také Raghib al-Isfahani, Říká, že je rozdíl mezi pokorou a bázní. Pokora se používá jak pro mravní schopnosti, tak pro otevřené i tajné akce, bázeň se používá zejména pro pohyby orgánů, pokora v srdci se odráží v orgánech jako bázeň. Lidé súfismu považují úctu za stav srdce. Cuneyd-i Baghdadi definoval úctu jako „skromnost srdcí před Alláhem, který zná jejich tajemství“.

Co znamená pokora?

SKROMNÝ ČLOVĚK SI VÁŽÍ BOŽÍ Sluhy

Člověk s pokorou si váží druhých lidí a přijímá je takové, jací jsou. Schopnost odpouštět chyby ukazuje ctnost.

Alláh (c.c) v 215. Sura Shuara v Koránu. Ve verši o pokoře řekl:

Buďte nesmírně pokorní vůči věřícím, kteří vás následují!

وَاخْفِضْ جَنَاحَكَ لِمَنِ اتَّبَعَكَ مِنَ الْمُؤْمِنِينَ

Vahfid cenahake li menittebeake minel mu'minin.

V jiném verši Alláh říká: „Služebníci Nejmilosrdnějšího chodí po zemi s pokorou. Nevědomí lidé říkají: "Ahoj." oni říkají.

وَعِبَادُ الرَّحْمَنِ الَّذِينَ يَمْشُونَ عَلَى الْأَرْضِ هَوْنًا وَإِذَا خَاطَبَهُمُ الْجَاهِلُونَ قَالُوا سَلَامًا

A ibadur rahmanillezine yesshune allele posloupnost hevnen ve iza hatabehumul ignorance kalu salaam. (Furkan 25/63)

Hadísy o pokoře

Hadísy o pokoře

Alláhův posel také řekl:

"Bůh mi řekl: Buďte tak pokorní, že se nikdo nebude chlubit nikým; Ať nikdo nikoho neutlačuje! nařídil." (Muslim, Paradise 64)

„Kdo prokáže určitý stupeň pokory kvůli Alláhu, Alláh ho kvůli tomu o jeden stupeň povýší. Kdokoli projeví míru arogance vůči Alláhovi, Alláh ho z tohoto důvodu do určité míry poníží; pokračuje to takhle a nakonec ho hodí do esfel-i sâfilîn (pod dnem).“ (İbn-i Mâce, Zühd, 16)

Posel Alláha -sall-Alláhu To alaihi wa Salamem - byl stále služebníkem Alláha Všemohoucího nade vše ostatní. Jedno z vyprávění popisujících tuto volbu Proroka je následující:

Jednoho dne seděl Alláhův posel – sallallahu alaihi wa salam – a povídal si s Gabrielem. V tu chvíli sestoupil z nebe anděl. Gabriel -alaihis-salâm- řekl, že tento anděl poprvé sestoupil na svět. Anděl:

"-Ó Mohamede! Tvůj Pán mě k tobě poslal. Král se ptá, zda chce být prorokem nebo služebným prorokem."

Náš prorok-sallallahu To alaihi wa Salamem- se podíval na Gabriela. Pokoj, místnost:

„Ó posle Alláha! Buď pokorný ke svému Pánu!" řekl.

Alláhův posel -sallallahu 'alayhi wa salam- také řekl:

"Chci být služebným prorokem." Prokázali výjimečný příklad pokory tím, že rozkazovali. (Ahmed, II, 231; Heysemi, IX, 18, 20)

SOUVISEJÍCÍ NOVINKYThe Mercy of the Prophet (SAW) jeho dcerám

JAK BYL UPRIMNÝ POCIT NAŠEHO PROROKA (SAV)?

Alláhův posel – sallallahu 'alayhi wa salámem – řekl těm, kteří k němu projevují přehnanou úctu:

„Nepovyšuj mě nad mou oprávněnou hodnost! Protože Alláh mě učinil služebníkem dříve, než mě učinil poslem." (Heysemi, IX, 21)

I kdyby náš prorok -sallallahu To alaihi wa Salamem - pozval otroky na ječný chléb, odpověděli by na jejich pozvání[1] a dokonce by pozdravili děti.[2]

Podle toho, co hlásil Hadrat Enes, čas od času navštěvovali Ansary, a když dorazili do jejich domovů, pozdravili také děti, poplácali je po hlavách a modlili se za ně. (Nesai, es-Sünenü'l-Kübrâ, VI, 90)

Anas -radiyallahu anh- Posel Alláha -sall-Allâhu To alaihi wa Salamem- vyprávěl následující incident týkající se pokory a morální dokonalosti našeho Mistra:

„Sloužil jsem Alláhovu poslu asi deset let. Při Alláhu bych byl s ním, abych sloužil na výpravě i doma, a jeho služba pro mě by byla víc než moje služba jemu. Během této doby mi dovolte říct "Fuj!" neřekl. „Proč jsi to udělal?“ za něco, co jsem udělal, „Proč jsi to neudělal?“ za něco, co jsem neudělal. neřekl.